Na www.joomla.org se objevil velmi zajímavý článek popisující srozumitelnou formou, jaké rozdíly jsou mezi Mambem a Joomlou. Myslím si, že je to velmi zajímavé čtení. Originální článek najdete na http://dev.joomla.org/component/option,com_jd-wp/Itemid,33/p,79/ a tento zde zveřejněný článek není jeho doslovným překladem, spíše jen jakýmsi velmi volným překladem. I když je psán v první osobě, nejedná se o mou osobu, ale o vývojáře Andrew Eddieho. Jeho přečtení všem vřele doporučuji, i když je delší.
Stále se vynořují otázky na to, jaký je vlastně rozdíl mezi Joomlou a Mambem. Mnoho z těch, kteří neprošli martyriem při rozdělování Mamba si myslí, že je to odnož toho druhého nebo si myslí, že první je „originál a lepší“ a ten druhý, že je pouze chudou napodobeninou. Pokud to vezmeme funkce za funkcí, jsou si velmi podobné, největší rozdíl tkví v jejich dědictví z minulosti.
Je velmi nesprávné vsugerovat si, že srovnání lze provést v jednom nebo dvou odstavcích nebo typickým klišé „zkuste oba a uvidíte“. Prozkoumávání Open Source software nebo i komerčního produktu je složitý proces vyžadující dobrý výzkum a dobré informace. Myslím si, že toto bude nestranné a vyvážené vylíčení historie obou produktů jak Mamba tak Joomly nma základě mých osobních zjištění a zkoumání. Jen připomenu, že jsem se připojil k vývojářskému týmu Mamba v únoru 2003.
Moderní historie – Mambo ve 21. století
Nikdo nemůže nikdy přerušit kořeny druhého, ale zakalit ano. Toto je stručná historie toho, jak se Joomla! vymanila ze svých Mambo kořenů.
Mambo bylo původně vytvořeno v Melbourne (Austrálie) sídlící společnosti pojmenované Miro, v roce 2000. Zrodilo se v době, kdy na komunitních webech neohroženě vládl phpNuke. K jejich dobru musíme říct, že Miro našlo skulinku v orientaci na businesem řízené stránky.
Je jasné, že Miro si vypůjčilo mnoho z konkurenčních CMS v té době existujících, tak jako to dělají open source projekty, ale přidalo svou vlastní šťávu vytvořením unikátního oddělení uživatelské části od správcovské.
Miro zveřejnilo svůj kód nejdříve pod jménem Mambo Site Server a později jako Mambo Open Source ve verzi 3 v dubnu 2001 pod licencí GNU GPL. V této době až do poloviny roku 2002 bylo Miro jediným vývojářem Mamba, přidávalo však spíše jen opravy a bezpečnostní záplaty než nové funkce. Ve stejné době, v průběhu roku 2001, Miro také vyvinulo komerční odnož Mamba a později vydalo “Mambo 2002″ v lednu 2002. V této době je Mambo 2002 a Mambo Open Source velmi velmi podobné.
Později v roce 2002 bylo Miro kontaktováno Robertem Castleyem, který viděl obrovský potenciál v aplikaci a byl ustanoven šéfem projektu. Castley převzal vývoj Mambo Open Source a dovedl jej k verzi 4 beta, ustanovením malého týmu nadšených a stejně smýšlejících vývojářů podporujících projekt.
Na začátku roku 2003 Miro dalo ruce pryč a zodpovědnost za kód přešla plně na Open Source project Development Team. Je to ve chvíli, kdy byly dokončovány práce na sérii 4.0 a je přepracováváno schéma a architektura kódu. Mezitím Miro pokračuje v práci na svém komerčním souputníkovi nezávisle na Open Source projektu a oba základy kódu se začínají výrazněji lišit. Je velmi důležité zmínit, že ani jedna verze spolu není kompatibilní.
Verze 4.5 byla vytvořena v prosinci 2003 s mnoha změnami, které můžeme považovat za samostatnou odvozeninu a originální Miro kód byl při úpravách v podstatě nahrazen. A je to právě tato doba, kdy se Mambo objevilo v hledáčku a bylo stále více spojováno s kvalitou a popularitou.
V roce 2004 Linux Format udělil Mambu ocenění “Best Free Software Project” (Nejlepší projekt svobodného software) roku a Linux User and Developer jej jmenoval “Best Linux or Open Source Software” (Nejlepší linuxový nebo open source software). MamboForge.net je představeno v březnu 2004 díky frustraci z funkcemi nabízenými na SourceForge.net a také z důvodu stále většího zájmu trhu vývojářů třetích stran. Kromě toho, nabídka Mambo šablon je nejbohatší a vzbuzuje závist různých dalších redakčních systémů v té době nabízených.
Září roku 2004 přineslo vydání verze 4.5.1 které zásadně rozšířilo funkční vylepšení a posílilo správce.
Pak, po následné rezignaci Robert Castleye na konci roku 2004 a jmenování jeho nástupce Andrew Eddieho, se Mambo Development Team a Miro rozhodli opět spojit a spolupracovat výkonněji a více formálně. Je ustaven The Mambo Steering Committee (Výbor pro řízení Mamba) ze zástupců Mira a Mambo Development Teamu.
V březnu 2005 byla vydána verze 4.5.2 s dobrými výsledky při vylepšování funkčnosti a stability bez radikálních změn ve vzhledu a ovládání rozhraní.
Rok 2005 přinesl více významnějších ocenění jako je “Best Open Source Solution” (Nejlepší open source řešení) a “Best of Show - Total Industry Solution” (Nejlepší na výstavě – Úplné průmyslové řešení) na LinuxWorld Boston a “Best Open Source Solution” (Nejlepší open source řešení) na LinuxWorld San Francisco.
Započaly práce na verzi 4.5.3 které urychlily mezinárodní podporu pro nyní již známého Mambo správce, vylepšila podporu přístupových úrovní a mnoho dalšího.
Bohužel, v srpnu 2005 se objevily spory v rozhodnutích uvnitř Mambo Steering Committee. Celý Core Team (základ vývojářského týmu) se rozhodl ukončit spolupráci s Miro a opustil projekt. Seskupili se pod hlavičkou Open Source Matters.
Po vypulírování a přípravách, přivedl Open Source Matters v září 2005 na svět Joomlu! 1.0. V následujících měsících také Mambo zreformovalo svůj tým a podpůrné struktury, přerušilo práce na originální verzi 4.5.3 a soustředilo se na aktuální stabilní verzi základního kódu.
A čas nás přivedl až do roku 2006, kdy jak Joomla! tak i Mambo stále sbírají ceny a oba jsou pořád založeni na kódu verze 4.5.2 code-base. V době psaní článku jsou oba týmy zapřaženy ve vývoji nového Mamba 4.6 a Joomly! 1.5. Po vydání obou verzí můžeme vidět směřování obou projektů a můžeme říci, že každý přináší své vlastní nápady pro hnutí Open Source.
Kód dle jiného jména
Jiný způsob, jak se na vše můžeme dívat:
Mambo dnes – stejné jméno, stejný kód, jiný tým
Joomla! dnes – jiné jméno, stejný kód, stejný původní tým
Tohle všechno však ztěžuje odpověď na otázku “co je originál”. Někteří lidé rádi zůstávají u známé značky, jiní volí přechod ke všemu novému. V tomto případě můžete zůstat buď u stejného jména nebo vývojářů. je to vážně dobrá otázka k zamyšlení.
Srovnání rozšíření
Aktuální stabilní verze Joomly! (1.0) a Mamba (4.5.3) by měla být co nejkompatibilnější. Je velmi pravděpodobné, že cokoliv, co bylo vytvořeno pro Mambo půjde nainstalovat a spustit v Joomle!. Bohužel, je však možné, že rozšíření vytvořená speciálně pro Joomlu! nepůjdou v Mambu spustit bez úprav.
Porovnání funkcí
Funkce za funkcí, není zde mnoho odlišností. Joomla! správa prošla faceliftem, ale většina změn je kosmetických a spočívá v opravě chyb a bezpečnostních hrozeb.
Srovnání architektury
Opět – obě jsou si velmi podobné. Databázové schéma je prakticky totožné a velmi kompatibilní - – je možné spustit Joomla! a Mambo stránky ze stejné databáze. Oba Joomla! i Mambo mají povýšeny příslušné knihovny. Bohužel, Joomla! obsahuje několik API funkcí, které byly zapracovány až po rozdělení. Srovnáme-li je řádek po řádku, Joomla! je neoddiskutovatelně přehlednější a bohatší pro vývojáře třetích stran.
Srovnání vývoje
Je zde výrazný rozdíl ve vydávání verzí. Joomla! přijala rozhodnutí vydávat stabilnější stabilní verze pravidelným vydáváním rozdílových verzí např. 1.0.1, 1.0.2, 1.0.3, atd. Dle mého názoru Joomla! opravuje více bezpečnostních chyb a více chyb obecně než Mambo a podstatně častěji.
Oba projekty zveřejňují svůj kód pod GNU General Public License.
Srovnání komunit
Obě komunity jsou velké a zdravé v jejich přístupu ke sdílení a dlouhodobé podpoře, fanaticích, trollech a všeho mezi tím. Růst na Joomla! Fóru je rapidní a patrně povede k předhonění Mamba v průběhu roku 2006.
Porovnání podpory
Oba projekty mají:
Existující hlavní webové sídlo
Různé novinkové portály
Komunitní fórum
Vývojářské úložiště
Vývojářský portál
Nevýdělečný portál
Dokumentační webové sídlo
Vývojářské úložiště Joomly! momentálně hostuje VA Software, jsou to stejní lidé, kteří spravují SourceForge.net, a provozují SourceForge Enterprise Edition. Hosting všech webových sídel je zajišťován díky laskavosti firmy Rochen. Joomla! vývojářský portál je více zaměřen na interakci mezi komunitou.
Mambo provozuje Open Source G-Forge pro své vývojáře a všechna úložiště a většina webových sídel je provozována soukromou společností.
Pouze Joomla! udržuje speciální dedikovaný katalog rozšíření odděleně od svého úložiště.
Porovnání struktury
Interní struktury jsou někdy podobné, jindy úplně rozdílné. Organizační struktura není tak strašlivě důležitá pro porovnání produktů. Bohužel, největší rozdíly existují v neziskových entitách, které chrání právní zájmy projektů. The Mambo Foundation momentálně patří k části vedoucí struktury Mamba, je celkově větší a vyžaduje členství. Open Source Matters (nezisková Joomla!) je velmi jednoduchá a nemá žádný vliv či možnost oficiálního vedení projektu . Právní servis Joomly! je zajišťován organizací SFLC, což zahrnuje i Ebena Moglena, klíčovou postavu v GNU General Public License.
Takže koho vybrat?
I po tomto krátkém srovnání může velmi obtížné si vybrat. Pokud vás zajímají hlavně funkce v balíčku ihned po stažení, hoďte si korunou – vážně. Pokud vás zajímá vzhled – vítězí Joomla!.
Pokud se jedná o spolehlivost a stabilitu, pak věřím, že je pro vás lepší Joomla!. Vaše rozhodování se může zjednodušit tím, že jsou zde rozšíření pro Joomlu!, ale ne pro Mambo (nebo ne ta, která fungují v Mambo). Joomla! také podporují nejznámější podporovatelé a advokáti open source hnutí.
Pro vývojáře, pevně v to doufám, že vylepšení architektury v další verzi Joomly! zastíní nejenom Mambo, ale také mnoho jiných projektů redakčních systémů stejného ražení.
Pokud volíte CMS založené na tom, že bude fungovat i v budoucnosti, pak věřím, že Joomla! je tou volbou, protože toto jméno ještě uvidíme v konkurenci Enterprise trhu.
Znamená to, že Mambo je špatné a Joomla! je dobrá? Ne, v žádném případě. Znamená to jenom, že Mambo je vynikající software a Joomla! je pravděpodobně o trošku lepší.
Bezděčně se vracíme zpět ke klišé, které jsem zmínil na začátku , “zkuste oba a uvidíte”. Zkuste oba a vyberte si ten komplexní balík, který vám bude lépe vyhovovat. Jednou věcí, kterou mohu garantovat je ta, že dostanete kvalitní produkt pro váš redakční systém, se kterým nebudete nespokojeni.
Nejnovější příspěvky
