Přehled adresářové struktury Joomla! 1.5

Systém Joomla tvoří přibližně 4200 souborů. Je tedy příliš rozsáhlý na to, aby se zde nacházel popis jednotlivých souborů. Tento článek popíše adresářovou strukturu Joomly! (verze 1.5), abyste věděli, kam zamířit, když chcete přímo provést úpravu.

Adresáře tvořící systém Joomla jsou vhodně pojmenované (anglickými výrazy, které jsou celkem srozumitelné) a tak celkem snadno dokážete odhadnout obsah většiny z nich. Následující výčet nicméně shrnuje obsah každého z adresářů.
Všechny adresáře v následujícím výčtu, u kterých za názvem následuje hvězdička (*), jsou v systému Joomla verze 1.5 nové – v předchozích verzích systému tyto adresáře buďto vůbec neexistovaly, anebo měly odlišné názvy.

• kořenový adresář (/) – poté, co na server zkopírujete soubory systému Joomla, zahájí skript index.php, nacházející se v kořenovém adresáři, instalaci systému Joomla. Po dokončení instalace se vytvoří soubor configuration.php, jehož přítomnost soubor index.php detekuje a spustí samotnou uživatelskou část systému. Chcete-li znovu spustit instalátor systému, stačí odstranit soubor configuration.php. Pro případ, že instalátor selže, je možné s použitím souboru configuration.php-dist provést konfiguraci systému Joomla ručně.

  

• administrator – tento adresář obsahuje podadresáře odpovídající těm z kořenového adresáře (jako components, modules, plugins atd.), protože administrační rozhraní systému Joomla je ve skutečnosti webem systému Joomla a i administrační rozhraní je možné rozšířit specializovanými rozšířeními.

  

• cache – obsah tohoto adresáře pravděpodobně nikdy nebudete muset zkoumat. V rámci dosažení vyššího výkonu se může systém Joomla cachovat populární stránky, aby nebylo nutné v případě každého požadavku na danou stránku volat PHP a MySQL pro její získání. Stránky uložené v paměti Cache se jednoduše načtou z tohoto adresáře a odešlou prohlížeči. Cachování se odehrává na úrovni modulů, takže ačkoli se obsah stránky jako takové necachuje, obsah modulů stránky může. O veškerou správu paměti Cache (včetně odstraňování neaktuálních dat) se star systém Joomla, takže se o obsah tohoto adresáře nemusíte příliš zajímat.

• components – komponenty se ukládají do tohoto adresáře. Mohli jste si všimnout, že výchozí instalace systému Joomla obsahuje řadu komponent, jako např. komponenty pro přihlašování, ankety, registraci, vyhledávání a další, jejichž výstup se ve front-endu zobrazuje s použitím odpovídajících modulů. Komponenta jako je plug-in nebo modul je typem doplňku, které se souhrnně označují termínem rozšíření. Každá komponenta se ukládá do svého vlastního adresáře s prefixem com_ (např. com_banners, com_contact atd.)

  

• images – tento adresář obsahuje veškeré bitmapy použité jak v administračním rozhraní, tak v uživatelské části, včetně uploadovaných obrázků, které jsou součástí obsahu článků. V tomto adresáři se nachází podadresář smilies obsahující emotikony, které můžete použít v článcích, podadresář stories s dalšími obrázky pro články, podadresář banners obahující ukázkové bannery a podadresář M_images, který obsahuje ikony pro pdf, email, tisk, řazení článků apod (poslední uvedený - záleží na typu šablony).

  

• includes – tento adresář obsahuje soubory PHP a JavaScript, které ostatní soubory připojují, aby mohly např. odesílat e-maily nebo obrazovat nápovědu. Možná jste zaznamenali, že některé ze souborů mají prefix mambo – ty zajišťují zpětnou kompatibilitu s tímto systémem, ze kterého Joomla vychází. Joomla 1.5 může pracovat v legacy módu, který by se bez těchto souborů neobešel. S další verzí systému Joomla (1.6.x) lze očekávat odstranění tohoto módu a jemu příslušejících souborů.

  

• installation – tento adresář obsahuje veškeré soubory, které jsou zapotřebí pro úvodní instalaci systému. Po provedení instalace byste měli tento adresář odstranit.

  

• language – tento adresář obsahuje soubory s překlady textů. Systém Joomla ukládá přeložené texty v jednoduchý souborech INI. Všechny tyto soubory používají kódování UTF-8. Jejich názvy i názvy adresářů, ve kterých jsou uložené, vycházející ze standardizované konvence dvou písmen pro kód jazyka následovaných dvěma písmeny pro kód země, jež indikují použitý jazyk. Kód jazyka je v souladu se Standardem ISO-639-2, kód země pak se standardem ISO-3166. Např. cs-CZ. Veškeré soubory obsažené v tomto adresáři mají název s prefixem, který odpovídá názvu adresáře.

  

  

• libraries* - tento adresář obsahuje framework tvořící základ pro programování celého systému Joomla. Systém Joomla je ve skutečnosti webovou aplikací, která používá klíčové knihovny uložené v adresáři libraries. Podíváte-li se do jeho podadresáře joomla, uvidíte adresáře pro jednotlivé funkční celky aplikace (jako je samotná aplikace, databáze, souborový systém atd.). V adresáři libraries se nachází také knihovny třetích stran. Každé knihovně přísluší vlastní podadresář v tomto adresáři, což napomáhá přehledné organizaci.

  

• logs* – tento adresář slouží pro ukládání logů, pokud máme zapnuto logování v systému Joomla.

• media – to tohoto adresáře je možné ukládat média. Všimněte si, že se v tomto adresáři nachází také řada souborů JavaScriptu. Jedním z nejužitečnějších je Framework MooTools nacházející se v umístění media/systém/js/mootools.js. MooTools (www.mootools.net) je mocný open-source JavaScript framework, který značně usnadňuje manipulaci s uživatelským rozhraním (např.drag-and-drop funkcionalitu) a systémové funkce (interakce s použitím Ajaxu, DOM atd.) zvyšuje jejich kompatibilitu napříč prohlížeči. Vzhledem k tomu, že je součástí každé kopie systému Joomla, využívá ho celá řada rozšíření.

  

  

• modules - v tomto adresáři se nachází moduly, které jsou šabloně k dispozici. Mezi některé ze standardních modulů patří bannery, drobečková navigace, novinky, přihlašování, ankety a náhodné zobrazování obrázků. Moduly se v podobě panelů umisťují do šablony. Často zastřešují nebo poskytují front-end pro zvolenou komponentu. Modul jako je komponenta nebo plug-in je typem doplňků, které se souhrnně označují termínem rozšíření. Každý z modulů je uložený ve svém vlatním adresáři s prefixem mod_ (jako např. mod_banners, mod_login atd.).

  

• plugins* - plug-iny se nachází v adresáři plugins. V předchozích verzích se označovaly za mamboty (zkrácené označení pro Mambo robot, nezapomínejte, že je Mambo předchůdcem systému Joomla) a nacházely se v adresáři mambots. Plug-iny jsou rozšířeními frameworku a operují tak nižší úrovni než komponenty. Na rozdíl od komponent a modulů s plug-iny nachází společně vždy v jednom z devíti adresářů (naproti rozšířením s vlastními adresáři). Každý z devíti adresářů pro plug-iny (authentication, kontent, editors, editors-xtd, search, systém, tmp, user a xmlrpc) definuje funkcionalitu poskytovanou plug-inem (např. adresář editors obsahuje plug-iny WYSIWYG editorů).

  

• templates – tento adresář obsahuje podadresáře jednotlivých šablon nainstalovaných v systému. Všimněte si, že název každého z podadresářů odpovídá názvu šablony, kterou obsahuje. Výchozí šablony systému nese název rhuk_milkyway. V adresáři templates tak najdete podadresář tohoto jména. Pokud název adresáře neodpovídá názvu šablony, systém Joomla ji nerozpozná.

  

• tmp* - tento adresář slouží pro uložení dočasných souborů a souborů cookie, používaných jak v administračním, tak v uživatelském rozhraní systému Joomla.

• xmlrpc* - tento adresář využívá jedna z nových funkcí systému Joomla – rozhraní XML-RPC (eXtensible Markup Language Remote Procedure Call). Rozhraní XML-RPC umožňuje pomocí jazyka XML vzdáleně volat procedury. To znamená, že je systému Joomla možné odeslat ke zpracování nějaké volání. Co přináší XML-RPC administrátorovi systému Joomla? Teoreticky je možné z jednoho serveru spravovat více systémů. Pomocí rozhraní XML-RPC mohou klientské aplikace komunikovat se serverem. Např. blogovací aplikace jako je w.bloggar (http://wbloggar.com) umožňuje vkládat na server obsah prostřednictvím rozhraní XML-RPC. Aplikace w.bloggar umožňuje spravovat blog a jeho celý obsah prostřednictvím běžného rozhraní aplikace Windows. Uživatelé tak mohou s blogem pracovat pomocí běžné desktopové, která do systému Joomla v podobě článků uploaduje zadaný obsah. Díky tomu, že aplikace zajištuje komunikaci s rozhraním serveru, nemusí autor blogu vůbec přistupovat k rozhraní systému Joomla, aby přidal obsah. Podpora rozhraní API, jako je MetaWebBlog a Movable Type je v plánu pro budoucí plug-iny.

  

  Poznámka: I když jste o XML-RPC dosud neslyšeli, možná znáte SOAP (Simple Object Access Protocol). SOAP je odvozeninou XML-RPC a vyvinul se v rozsáhlejšího a silnějšího mladšího bratra (s podporou jazyka WSDL (Web Service Description Language), protokolu WS-Security dalších). Vývojový tým systému Joomla se rozhodl zůstat při XML-RPC, protože je jednodušší, rychlejší a dodatečné funkce, které SOAP nabízí, se pro aplikace systému Joomla nejeví jako nezbytně nutné, vzhledem k režii, která je s nimi spojena. Vývojový tým systému Joomla dospěl k názoru, že pokud někdo přesto bude funkcionalitu SOAP potřebovat, může k ní přistupovat přímo pomocí rozšíření jazyka PHP.

Po většinu času nebudete muset k těmto adresářům sami přistupovat. Většinu konfiguračních činností zajistí v systému Joomla webové administrační rozhraní. Mohou však nastat situace jako je např. úprava šablony editorem třetí strany, kdy budete k těmto souborům potřebovat přímý přístup.

Obrázky jsou vlastním dílem.

Bart